Provazník uvádí 4 hlavní etapy vývoje psychologie práce:
1.Psychotechnika – zaměření na diagnostiku, výběr a výcvik pracovníků, počátky jsou spojeny s Hugem Münsterbergem. (Vychází s předpokladu, že pokud v pracovním procesu vznikají problémy, jsou způsobovány především tím, že se na jednotlivá pracovní místa dostávají jedinci bez odpovídajících předpokladů)
Tento obor vedl ke vzniku dnešní poradenské psychologie práce, klade důraz na celkový rozbor osobnosti člověka a na posuzování pracovních předpokladů.
2. Teorie lidských vztahů - Human relations (později také sociální psychologie práce) – klade důraz na význam sociálních podmínek práce. Elton Mayo – zakladatel teorie lidských vztahů, díky Hawtornské studii zjistil a popsal důležitost formálních i neformálních vztahů na pracovištích i souvislost mezi nimi. Tyto vztahy mohou být faktorem nepříznivého prožívání a určitého strádání lidí, pokud jsou nepřiměřené a naopak pozitivní vztahy posilují motivaci pracovníků a vyšší pracovní výkon. Jinými slovy také neformální sociální skupiny na pracovišti jsou významným faktorem výkonnosti a spokojenosti pracovníků. Termín psychologie řízení je uplatňován na oblast vztahů nadřízený-podřízený.
3.Inženýrská psychologie a ergonomie – řešení vztahů člověk – stroj- pracovní prostředí. Poprvé byly přístupy inženýrské psychologie uplatněny za druhé světové války při konstrukci ovladačů v pilotních kabinách. Inženýrská psychologie se v současnosti obvykle spojuje ještě s dalšími vědními obory – fyziologií, biologií, antropologií a dalšími v ergonomii. Ergonomie formou interdisciplinárního přístupu přispívá k řešení otázek vztahů v systémech člověk – stroj či lidé – technické zařízení.
Žádné komentáře:
Okomentovat