Prevence a náprava vyhoření
Známe-li příčiny vyhoření, můžeme hledat cesty k jeho prevenci a léčbě. Většina literárních zdrojů se však zaměřuje pouze na příčiny v jednotlivci, jsou to tři základní okruhy:
- převzetí zodpovědnosti za to, co se se mnou a ve mně děje = vnitřní „umístění vlivu“
- ohraničení vlastní osoby = naučit se říkat NE a podle potřeby též ano
- přijetí vlastní nedůležitosti při zachování sebevědomí = dobrá rovnováha mezi bezmocí a všemocí (Bohumila Baštecká, Klinická psychologie v praxi)
Vyhoření nepostihuje všechny lidi stejně intenzivně, kromě osobnostních charakteristik, které vyhoření buď podporují nebo mu brání, jde také o druh činnosti, které osoba vykonává.
McClelland popsal charakteristiky lidí, kteří ve svém životě něčeho dosáhli, byli úspěšní i prospěšní ostatním:
- přiměřeně riskují – neriskují příliš, nejsou však přitom ani moc úzkostlivě opatrní.
- Nestanovují si jen cíle svého snažení, ale zároveň s nimi i nástroje, které by jim pomohly těchto cílů dosáhnout
- Snaží se být důsledně informováni o výsledcích své činnosti – velký zájem o zpětnou vazbu
- Svou práci dopředu plánují a jejich krátkodobé plány dobře zapadají do jejich dlouhodobých plánů
- Mají zvláštní subjektivní pojem úspěchu – úspěch jim není cílem, ale vedlejším produktem jejich činnosti
Žádné komentáře:
Okomentovat