1.2. Vybrané oblasti sociologie výchovy
V této kapitole si všimneme stěžejních oblastí – témat v sociologii výchovy druhé poloviny 20.století, které vycházejí z publikací a předmětu bádání realizovaných především v 60. a 70.letech 20.století. Všechna tato témata jsou aktuální pro bádání sociologie výchovy i v současnosti. Můžeme zde podat pouze přibližný přehled o rozmanitosti malých i velkých témat s jejich rozdílnými vědecko-teoretickými snahami a metodami:
a) Výchova a ekonomický rozvoj
Sociologie výchovy se zabývá významem výchovy a socializace v kontextu se společenským, politickým a ekonomickým vývojem. K tomu v makrostrukturální rovině patří též otázka funkce vzdělání: „K čemu vzdělání?”. Odpověď v moderní společnosti může znít: vzdělání je základem budoucnosti, která očekává kvalifikované, mobilní a flexibilní pracovní síly. To potvrzuje pozitivní souvislost mezi výdaji na výchovu a ekonomickým vývojem společnosti. Proto patří otázky vztahů mezi ekonomickým vývojem a školstvím k silným tématům sociologie výchovy.
Ekonomickému argumentu o potřebě investic do vzdělání, odpovídá mikrostrukturální pohled – poptávka jednotlivců po výchově a vzdělání, poptávka po formálním vzdělání a vzdělávání jako „kulturním kapitálu”, který otevírá člověku životní cesty a šance, popř. tyto šance zavírá při absenci odpovídajících certifikátů.
b) Funkce školy
Do oblasti vzájemného vztahu společnosti a výchovného systému patří také sociologicko – vzdělávací analýzy společenských úkolů, které plní škola jako sociální instituce určená pro zajištění fungování jiných společenských subsystémů (institucí), se kterými je škola úzce provázána. Jde například o funkci selekce a alokace ve vztahu k sociální struktuře společnosti, o funkci kvalifikace dorůstající generace ve vztahu k zaměstnaneckému systému, o funkci integrační a legitimační ve vztahu k politickému systému.
Žádné komentáře:
Okomentovat