Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Spor mezi konsensem a konfliktem je letitý

Spor mezi konsensem a konfliktem je letitý a snad ani není možné, aby byl v dohledné době vyřešen. Při hlubším zkoumání však můžeme konstatovat, že rozdíl mezi zastánci teorie konfliktu a zastánci teorie konsensu není zase tak velký, jak se někdy prezentuje. Ve všech společnostech existuje nějaký konsensus (shoda hodnot), ale jistě je přítomen i konflikt. Pokud analyzujeme určitý sociologický jev, vždy hledáme obě polohy společenských vztahů. I v Marxově pojetí třídního boje nestojí třídy vždy a ve všem proti sobě, jsou směsicí společných a protichůdných názorů. Kapitalisté nakonec dělníky potřebují (aby pracovali v továrnách) a dělníci potřebují kapitalisty, aby jim zaplatil za jejich práci. Někdy převládne to, co obě strany spojuje, nad tím, co je rozděluje.
Sociologické teorie konfliktu představují různé směry a školy, jako například angažovaná sociologie, kritická sociologie, neomarxistická sociologie, frankfurtská škola, nová sociologie, kritická a radikální sociologie atd. Systematicky rozpracovává teorie konfliktu například Ralph Dahrendorf, Lewis Coser, Randal Collins a další. Některé autory jednotlivých škol, které stojí na pozici teorie konfliktu, už známe i z českých překladů. Jenom namátkou: K.Popper (Otevřená společnost a její nepřátelé), H.Arendtová (Původ totalitarismu), F.Hayek (Osudná domýšlivost), E.Fromm (Mít nebo být), J.Habermas, T. Adorno (Dialektika a sociologie) atd. Mezi představitele teorie konfliktu bezpochyby patří i výrazná osobnost současné české sociologie – J.Keller z Masarykovy univerzity v Brně.
Samozřejmě, že se tyto teorie často zabývají i školou jako institucí. Známe celé kritické sociologické teorie školy, které odpovídají tomuto vidění světa. Sociologové zde vnímají školu jako nástroj, který umožňuje jisté skupině kontrolovat přístup k vyššímu vzdělání, tzn. že tato skupina má přístup k důležitým postům ve společnosti, a tedy možnost o společnosti rozhodovat. Tyto teorie, které jsou často aplikovány i na školu a školní třídu, vidí toto společenství v neustálé nerovnováze a učitele jako oběť svého povolání apod.

Žádné komentáře:

Okomentovat